GLEN Lagos Nigérie 2010

* * * * * * * * * * * * povídání a fotky z tříměsíční GLEN stáže v Lagosu * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * stories and pictures from a three-month internship in Lagos * * * * * * * *

Dojmy / Impressions

Baby I Love You! Vezmeš si mě?

Ještě nikdy jsem neměla tolik nabídek k sňatku jako v Nigérii. A nemusím se přitom vůbec o nic snažit. Bohatě stačí, abych se prošla naší ulicí. Pánové mě zastavují na každém kroku. „Ahoj, jak se máš?“ Začíná to vždycky stejně. Liší se to pouze tím jakou rychlostí se dotyčný k nabídce sňatku dostane a taky tím jak celá situace končí. Někdy mým pobavením, někdy tím, že se dotyčný urazí a někdy to má celé konec téměř tragický.

Včera jsem měla namířeno do internetové kavárny, když se ke mně na ulici začal hlásit chlapík jako bychom se znali léta. Jsme tu s Helen jediné dvě bílé holky široko daleko, tak si nás pamatuje každý. Po dvou úvodních větách je to tady. „Miluji tě, vezmeš si mě?“ Nastává čas vytasit se s mým imaginárním přítelem doma v Čechách. „Nevezmu, mám přítele, asi by se mu to nelíbilo,“ vymlouvám se. A nestačím se divit. „To nevadí, můžeme se vzít klidně hned. Mně nevadí, když budeš pokračovat ve své práci. A když budeš chtít jet na návštěvu domů do Evropy, klidně můžeš. Můžeš si vybrat svatbu jakou chceš, tradiční nebo v kostele. Vezmu tě do mé vesnice ukázat rodičům, bude se ti tam líbit. Ale chci abys mi byla věrná. Tak kdy domluvíme podrobnosti? Dáš mi telefonní číslo?"

 

Telefonní číslo je to o co jde pánům především. „Nepamatuju si ho,“ vysvětluji svému nápadníkovi. Ani si nevymýšlím. „Mám rozbitý telefon,“ lžu v jiné situaci. „To nevadí, koupím ti nový a simku taky. Pojď se mnou, můžeš si vybrat jaký chceš. Mám tady auto, dám ti prsten, koupím ti dům. Vezmeš si mě?“  Někteří na to jdou méně zhurta. „Chtěl bych tě lépe poznat. Kdy se uvidíme?“ Helen je odbývá se smíchem. „No to víš, že mě miluješ po dvou  větách, houby. Jen chceš jet do Německa, viď?“ Někteří se nechají nachytat a horlivě přikyvují.

 

Pořád je to ale přece jen jakási nigerijská hra o telefonní číslo. Do tragického konce ji dovedl až jeden z našich indických přátel. Znali jsme se týden, dvakrát jsme byli posedět se skupinou lidí v hospodě. Z ničeho nic mi přišla smska s žádostí o ruku. Při příští přátelské návštěvě přišla žádost osobní. Když jsem odpověděla, že si ho nevezmu a nabídla mu místo toho přátelství, podřezal si přímo přede mnou žíly. Nic vážného se mu nestalo, jen přátelé z nás nejsou.

Poslední komentáře
25.10.2010 07:37:41: Koukam, ze je to pravy opak jak u nas. Tu se vetsina kluku krouti, aby hlavu do chomoutu strkat nemu...